Dotace mohou české firmy využívat už přes 10 let. Jak se za tu dobu změnil přístup firem?
Určitě se víc dbá na to, aby investice firem byly použity na projekty s vyšší přidanou hodnotou. V minulých obdobích šlo spíše o běžné technologie. Nyní je systém nastaven tak, aby byl podporován především výzkum, vývoj a inovace. Firmy by samozřejmě stále rády čerpaly dotace na prosté výrobní technologie, ale vzhledem k omezené alokaci dotačních prostředků je cílení na projekty s vyšším potenciálem do budoucna pochopitelné.
V Evropě je dnes čerpání dotací běžnou součástí ekonomiky. Všechny státy mají své programy. Jak si zvykly české firmy?
Z mého pohledu si firmy zvykají, pro mnoho firem je dnes využívání dotačních prostředků běžným nástrojem. Sledují termíny výzev a jsou připravené absolvovat nelehký dotační proces, byť tu a tam vyvolávají některé podmínky poskytovatelů dotací rozčarování. V začátcích společnost enovation dělala takovou až osvětu. Pro mnoho podnikatelů bylo tenkrát dotační prostředí neprobádanou džunglí. To se změnilo. Dnes jsou firmy v tomto ohledu mnohem vzdělanější a to je dobře. Hodně firem si také zvyklo na poradenské služby. Chápou, že příprava, studium a plnění všech dotačních povinností by u složitých projektů vyžadovaly práci zaměstnanců na plný úvazek. U velkých projektů pak firmy oceňují výrazné snížení rizika neúspěchu. Navíc dotační služby jsou principiálně podobné jiným kvalifikovaným službám. Zkušení odborníci dokážou například legitimně víc využít způsobilé výdaje, které jednotlivé programy nabízejí. Solidní poradenské společnosti dokážou předejít chybám, kvůli kterým se části dotace mohou vracet. To vše klienty samozřejmě těší a šetří jejich peníze.
Dvě třetiny Evropanů neví, k čemu dotace jsou. Má se na všechno dávat štítek „Financováno z EU“?
V pozitivní propagaci EU a dotovaných projektů ČR pokulhává. I přesto, že každý dotovaný projekt musí být označen tzv. „povinnou publicitou“, což jsou právě ony plakety, samolepky a billboardy. Je evidentní, že toto pro vysvětlení a šíření smyslu dotací nestačí a v tomto má EU velké rezervy.
U nás je to hodně dané negativním naladěním proti EU a dotacím obecně. Každý projekt má zejména z počátku své mouchy a v ČR nebyly nezanedbatelné. Ovšem evropský projekt je dlouhodobý a postupně zalepuje díry, takže by těchto pochybení mělo být postupně méně a méně. Pak je tu samozřejmě problém administrativní náročnosti dotačních projektů. Tento proces je značně únavný, s nejistým koncem a pro firmy je úspěšný konec projektu velkou úlevou. Po takovém procesu se nelze divit, že se z majitele firmy nestal nekritický fanoušek dotací. Pracovníci tak často pracují na strojích, které několikanásobně zvyšují hodnotu jejich práce. Jejich financování připomíná bohužel pouze onen modrý štítek.
Myslíš si, že má smysl lidem říkat odkud peníze jdou?
Věřím, že ano a samozřejmě je nutné vysvětlovat i smysl těchto peněz. Nelze předpokládat, že každý četl dvousetstránkovou Dohodu o partnerství mezi ČR a EU. Logika dotací by se měla sdělovat srozumitelnou formou.
Jak vidíš letošní dotační rok 2018?
V operačním programu pro podnikatele nás čeká přes 40 výzev za necelých 20 miliard Kč. Je škoda, že mnoho dotačních programů mine velké firmy nebo jim nabídne pouze zlomek částky daného programu. Velké firmy mají často největší projekty s výrazným dopadem na celou společnost.
Co ti přijde jako největší posun kupředu?
Rozhodně pro mě bylo příjemným překvapením, že se na MPO začaly skutečně řešit odvolání žadatelů proti nekvalitnímu hodnocení jejich projektů, která se občas vzhledem k velikému množství žádostí z mnoha různých oborů objeví. V minulém dotačním období se na mnohdy oprávněné stížnosti žadatelů příliš nehledělo. Jako příklad zmíním projekt, kde měl hodnotitel vynásobit 4 x 1 a výsledek byl dle něj 1. Toto bylo jedno z kritérií, proti kterému jsme se odvolali, a oficiální reakce z MPO byla, že na jejich straně neshledali žádné pochybení. Taková praxe je snad již za námi.
Ing. Michal PÁCAL úspěšně připravil a administroval desítky projektů pro zpracovatelský a ICT sektor, pro malé živnostníky i mezinárodní konsorcia. Magisterské studium absolvoval na ČZU v Praze, zkušenosti získal také při studiu v rámci programu Erasmus/Sokrates v holandském Wageningenu. Ing. Pácal absolvoval kurz projektového řízení a byl mu udělen mezinárodní certifikát Prince 2 Foundation.
